Výpočet stavu napětí a porušení Karlova mostu v Praze
Rozcestník:
Historie stavby Karlova mostu
|
Karlův most spojuje oba břehy Vltavy, Staré Město s Malou Stranou. Jeho předchůdcem byl dřevěný most, připomínaný již r. 1118, jehož trasa vedla severněji, v ose Platnéřské ul. Na levém břehu však již tehdy most ústil do brány v opevnění z 1. pol. 12. stol. z doby knížete Soběslava I., v místech dnešních Malostranských mosteckých věží. V r. 1157 byl dřevěný most zničen povodní. Nahradil ho kamenný most zv. Juditin, zbudovaný v r. 1158-1160 z podnětu královny Judity, manželky českého krále Vratislava I. Tento most byl postaven téměř v místech dnešního Karlova mostu, poněkud severněji. Měl 21 polokruhových oblouků a byl pobořen povodní v r. 1342. Zachovala se z něho nižší Malostranská mostecká věž, dále věž s bránou, dnes zapojenou do budovy generalátu Křižovnického kláštera na staroměstském břehu, pilíře v řece a mostní oblouky v podzemí malostranských domů (na levém břehu) a Křižovnického kláštera (na pravém břehu). Nový most, původně zvaný Kamenný nebo Pražský (od r. 1870 Karlův), dal postavit Karel IV. Stavba byla zahájena v r. 1357 a řídil ji P. Parléř. Most byl dokončen na poč. 15. stol. Nad prvním staroměstským pilířem postavil Parléř Staroměstskou mosteckou věž považovanou za nejkrásnější bránu gotické Evropy. Karlův most je postaven z pískovcových kvádrů, je 515,76 m dlouhý a 9,4 m široký, spočívá na 16 obloucích. Zdobí jej ve střední Evropě jedinečný soubor 30 soch a sousoší, převážně barokních z r. 1683-1714, doplněných v 19. stol. několika novogotickými a klasicistními. Některé z nich byly nahrazeny kopiemi a originály uloženy v lapidáriu Národního muzea. Na levé straně, pod sousoším sv. Vincence, stojí na mostním pilíři socha Bruncvíka od L. šimka (1884), na místě starší sochy z poč. 16. stol., kterou zde dala postavit staroměstská obec na znamení svých práv k mostu (na soklu znak Starého Města). Most je ukončen dvojicí Malostranských mosteckých věží.
|